dnes je 5.10.2024

Input:

Žaloba o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

1.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4.12
Žaloba o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Okresnímu soudu v .............

adresa soudu

V .............. dne ............

ŽalobceŠkola

IČO:

se sídlem:

jejímž jménem jedná: .............., ředitel

Právně zastoupený ............................................

ŽalovanýZaměstnanec

nar.: ......................

bytem: ...................

O NEPLATNOST
OKAMŽITÉHO ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Dvojmo

Doporučeně

Přílohy: Plná moc pro právního zástupce

Dále dle textu

Soudní poplatek byl uhrazen vylepením kolkových známek na tomto podání

I.

Žalovaný je u Žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy uzavřené dne ............ jako ............... (dále jako "Pracovní smlouva“). Jako den nástupu do práce byl stanoven den .............

Věcná a místní příslušnost Okresního soudu v ............. je dána v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "občanský soudní řád“) ve spojení s ustanovením § 85 občanského soudního řádu.

Důkazy:

Pracovní smlouvou uzavřenou mezi Žalobcem a Žalovaným

S výhradou dalších důkazů

II.

Žalovaný dne ....................nenastoupil do zaměstnání a téhož dne doručil Žalobci dopis, ve kterém mu oznámil, že již do zaměstnání nenastoupí a svůj pracovní poměr s Žalobcem okamžitě ruší. Důvody, pro které Žalovaný údajně okamžitě zrušil pracovní poměr, v dopise neuvedl a odmítl se s Ing. Františkem Novákem, ředitelem školy (Žalobce), o věci dále bavit. Žalobce tedy neprodleně oznámil Žalovanému dopisem ze dne ................ , že trvá na tom, aby dále konal svou práci. Žalovaný výzvě zaměstnavatele nevyhověl a do práce již nenastoupil.

Důkazy:

Dopisem Žalovaného ze dne ..............

Dopisem Žalobce ze dne ........... včetně doručenky

Výslechem ředitele školy (žalobce)

S výhradou dalších důkazů

III.

Zaměstnanec může podle ustanovení § 56 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce“), okamžitě zrušit pracovní poměr pouze z důvodů v tomto ustanovení uvedených. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být provedeno písemně a musí v něm být vymezeny jeho důvody tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jinými, a musí se ve stanovené době doručit druhému účastníku.

Žalovaný v okamžitém zrušení pracovního poměru nevymezil zákonný (ani jakýkoliv jiný) důvod, pro který pracovní poměr okamžitě ruší, a Žalobce pro doplnění uvádí, že takový důvod ani nebyl dán. Okamžité zrušení pracovního poměru je proto neplatné.

Žalobce v závěru uvádí, že Žalovaný svým jednáním, kdy nevykonával práci podle sjednané pracovní smlouvy, porušil svou základní povinnost stanovenou mu v ustanovení § 38 zákoníku práce a zaviněním porušením právních předpisů způsobil Žalobci škodu, kterou po něm bude Žalobce bez zbytečného odkladu vymáhat.

IV.

Na základě výše uvedených skutečností Žalobce navrhuje soudu, aby vydal následující

r o z s u d e k:

  1. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné Žalovaným dopisem ze dne .............. je neplatné.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit Žalobci náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

.................................

žalobce

Komentář:

Výjimečným způsobem ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance i zaměstnavatele je tzv. okamžité zrušení pracovního poměru.

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze v těchto případech:

  •  pokud zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce,

  • pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. To platí i v případě, že zaměstnavatel nevyplatil jen část mzdy nebo platu (pokud by ale nebyla vyplacena pouze zanedbatelná část mzdy či platu, měl by zaměstnanec nejprve vyzvat zaměstnavatele k nápravě, jinak nelze vyloučit, že by v takovém případě zrušení pracovního poměru mohlo být posouzeno jako zneužití práva ze strany zaměstnance).

Na tomto místě je třeba upozornit, že zatímco splatnost mzdy nastává - jak vyplývá z ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce, na které ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce výslovně odkazuje – nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu (tedy poslední den takového měsíce), termín výplaty určí zaměstnavatel v mezích daných ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce (nebyl-li pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu sjednán v kolektivní smlouvě nebo nově i v individuální smlouvě s jednotlivým

Nahrávám...
Nahrávám...