Tento vnitřní předpis je vydáván na základě zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce").
NahoruČlánek I.
Působnost vnitřního předpisu
1. Tento vnitřní předpis upravuje podmínky poskytování příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem a příspěvků na penzijní pojištění (dále jen "penzijní spoření“) zaměstnanců v pracovněprávních vztazích se Školou_______________. (přesné označení, adresa - dále jako "Škola" nebo též jako "zaměstnavatel").
2. Účelem poskytování příspěvku Školou na doplňkové penzijní spoření je:
- využití zvýhodněného, státem podporovaného typu dlouhodobého spoření na důchod, za účasti zaměstnance i zaměstnavatele,
- využití příznivého finančního efektu spočívajícího ve finančním a daňovém zvýhodnění daném současnými právními předpisy.
- vytvoření motivačního benefitu, poskytovaného podle dále stanovených pravidel.
NahoruČlánek II.
Plán penzijního spoření zaměstnanců Školy
1. Obecným finančním rámcem pro poskytování příspěvků na penzijní spoření zaměstnanců Školy je vytváření fondu sociálních a kulturních potřeb ve výši stanovené zákonem a použití jeho prostředků v souladu s vnitřními pravidly pro hospodaření Školy pro příslušný kalendářní rok. Poskytování příspěvku probíhá na základě Plánu penzijního spoření zaměstnanců Školy pro příslušný kalendářní rok ") a níže uvedených zásad.
2. Plán penzijního spoření schvaluje ředitel Školy.
3. Plán penzijního spoření obsahuje:
- stanovení předpokládaného objemu finančních prostředků vyčleněných z FKSP pro financování systému,
- stanovení výše poskytovaného příspěvku ve výši, které je na straně zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.
NahoruČlánek III.
Pravidla pro poskytování příspěvků na penzijní spoření
1. Škola poskytne zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru se Školou uzavřeném na základě pracovní smlouvy, mají pracovní úvazek 0,5 a více a uzavřeli s penzijním fondem smlouvu o penzijním spoření, příspěvek na jejich spoření ve výši ............. Kč (doplnit příslušnou částku dle rozhodnutí zaměstnavatele) za každý kalendářní měsíc trvání pracovněprávního vztahu se Školou, s výjimkami uvedenými níže v tomto článku (dále jako "Příspěvek").
2. Škola poskytne Příspěvek jen těm zaměstnancům, jejichž příspěvek penzijnímu fondu byl sjednán ve výši alespoň ............. Kč (zvážit toto rozhodnutí a případně doplnit příslušnou částku) za kalendářní měsíc.
3. Příspěvek náleží zaměstnancům Školy od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jim skončila zkušební doba, byla-li sjednána. Nebyla-li sjednána se zaměstnancem zkušební doba, náleží mu Příspěvek od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu vznikl pracovní poměr.
4. Škola neposkytne zaměstnanci Příspěvek:
- po dobu, po kterou se zaměstnanec dohodl s penzijním fondem na přerušení penzijního připojištění,
- po dobu, po kterou se zaměstnanec dohodl s penzijním fondem na odložení placení příspěvku;
- je-li zaměstnanec v pracovněprávním vztahu ke Škole na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
- v kalendářním měsíci, ve kterém měl daný zaměstnanec neomluvenou absenci.
5. Nárok na Příspěvek zaniká:
- na základě rozhodnutí vedení Školy ukončit poskytování příspěvku zaměstnancům Školy,
- ukončením pracovního poměru zaměstnance Školy z jakéhokoliv důvodu,
- v případě, kdy zaměstnanec požádal penzijní fond o výplatu důchodu, jednorázového vyrovnání či odbytného ze svého individuálního účtu.
6. Zaměstnanci Školy jsou v souvislosti s poskytováním Příspěvku povinni:
- předložit na personální oddělení Školy platnou smlouvu o penzijním spoření včetně všech dodatků uzavřených mezi zaměstnancem a penzijním fondem (příspěvek zaměstnavatele nesmí být vyšší než příspěvek zaměstnance).
- písemně sdělit Škole, a to bez zbytečného odkladu, přerušení smlouvy o penzijním spoření, odložení placení příspěvku penzijnímu fondu a skutečnost, že požádal penzijní fond o výplatu důchodu, jednorázového vyrovnání či odbytného ze svého individuálního účtu. Pokud tak neučiní, uhradí Škole v plném rozsahu vyplacený Příspěvek za příslušné období, případně i vzniklou ztrátu,
- oznámit zaměstnavateli změnu při přestupu do jiného penzijního fondu nebo ukončení smlouvy se stávajícím penzijním fondem, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém ke změně nebo ukončení smlouvy došlo.
7. Zaměstnavatel poukazuje Příspěvek přímo penzijnímu fondu, a to na číslo účtu penzijního fondu, který zaměstnanec Škole sdělí. Škola poukazuje příspěvek za zaměstnance penzijnímu fondu vždy do 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci vznikl nárok na Příspěvek.
NahoruČlánek IV.
Závěrečná ustanovení
1. Tento vnitřní předpis bude k dispozici na jednotlivých pracovištích Školy k nahlédnutí všem zaměstnancům Školy u _________.
2. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem _______(např. 1. ledna 2023) a je vydán na dobu určitou do _______ (např. 31. prosince 2023).
3. V případě, že dojde ke změnám v právní úpravě, které budou mít za následek, že některá z ustanovení tohoto vnitřního předpisu bude třeba uvést do souladu s právními předpisy, pak je ředitel Školy povinen bez zbytečného odkladu vydat nový vnitřní předpis.
V __________ dne ___________
__________________________
ředitel Školy
Komentář:
Od 1. 1. 2024 došlo k významným změnám ve zdaňování zaměstnaneckých benefitů. Příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnanců se tyto změny netýkají a stále jsou daňově zvýhodněné.
Daňovou problematiku související s penzijním spořením můžeme rozdělit na pět následujících částí:
- Limit plnění poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci, který je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti.
- Náklady zaměstnavatele, o které lze snížit daňový základ.
- Příspěvky, které platí zaměstnanec sám za sebe, o které může snížit svůj vlastní daňový základ.
- Povinnosti fyzické osoby při předčasném zrušení smlouvy o penzijním spoření.
- Plnění vyplacené při řádném ukončení smlouvy o penzijním spoření.
Od 1. 1. 2024 byl snížen základní příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb o polovinu, tj. z 2 % na 1 % z objemu nákladů zúčtovaných na platy/mzdy, přičemž nejméně polovina základního přídělu do fondu bude povinně určena na podporu produktů na zabezpečení ve stáří zaměstnanců. Od 19.2. 2025 však došlo k další změně a povinnost polovinu základního přídělu povinně vázat na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců byla zrušena (zákon č. 35/2025 Sb.) Od tohoto data tak může být FKSP opět volně použít bez účelové vázanosti v plné výši.
Ad. 1. Limit pro příspěvky zaměstnavatele, které jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti
Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně, Co se rozumí daňově podporovanými produkty spoření na stáří vymezuje § 15a a § 15b ZDP. Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí
a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
d) soukromé životní pojištění,
e) dlouhodobý investiční produkt.
Produkt je daňově podporovaný pouze za předpokladu, že poplatník z něj nevybere majetek dříve než 120 kalendářních měsíců od jeho sjednání a zároveň tak učiní nejdříve po dosažení 60 let. Současně má v tomto směru speciální úpravu doplňkové penzijní spoření, kdy vzniká nárok dosažením nižšího věku. Při splnění těchto předpokladů může poplatník využít daňového zvýhodnění ve formě od daně osvobozeného příspěvku zaměstnavatele a odpočtu příspěvku od základu daně.
Úhrnná výše osvobozených příspěvků tedy činí 50 000 Kč ročně.
Příklad
Zaměstnavatel zvažoval, zda má zaměstnanci s příjmy ze závislé činnosti 30 000 Kč měsíčně zvýšit plat na částku 31 000 Kč, nebo má raději zaměstnanci přispívat 1 000 Kč měsíčně na jeho penzijní spoření. Vzhledem k tomu, že úhrady zaměstnavatele nepřesahují stanovený limit, je plnění ve formě příspěvku na doplňkové penzijní spoření zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.
-
Úspora zaměstnavatele na pojistném: 338 Kč měsíčně (10 478 – 10 140)
-
Úspora zaměstnance na pojistném: 110 Kč měsíčně (3 596 – 3 480)
-
Úspora zaměstnance na dani: 150 Kč měsíčně (2 080 – 1 930)
Příklad
Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci s měsíčním příjmem ze závislé činnosti 25 000 Kč na penzijní spoření měsíčně částkou ve výši 5 000 Kč. Zaměstnavatel musí sledovat limit pro osvobození tohoto plnění od daně z příjmů do 50 000 Kč ročně. V popisovaném případě byl limit naplněn v měsíci říjnu. Od listopadu vstupuje nadlimitní příspěvek do zdanitelných příjmů zaměstnance a současně do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojistného.
Ad. 2. Náklady zaměstnavatele
Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na jeho penzijní spoření je považován bez jakýchkoli limitů za daňově účinný náklad za předpokladu, že zaměstnavatel stanoví v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě nárok zaměstnance na tento příspěvek. V tomto případě se tyto…
